Zamyšlení k včerejšímu rozhodnutí Exekutivy ČSH o neúčasti našeho reprezentačního týmu mužů na MS v Egyptě 2021

 „Asi každý člen ČSH si v souvislosti s včerejším rozhodnutím Exekutivy ČSH položil otázku, zda to bylo jediné možné rozhodnutí či nikoliv.“

Logická otázka tedy zní následovně: O čem Exekutiva vlastně rozhodovala?  A na základě, jakých informací a kritérií?

Možné byly tři varianty.

• Varianta rozhodnout o realizaci již dříve definovaného krizového scénáře a zúčastnit se MS v souladu s tímto scénářem (plánem B)
• Varianta rozhodnout o nerealizaci krizového scénáře (plánu B) s doprovodným vysvětlením, proč ani náhradní krizový scénář nebylo možné realizovat a nezúčastnit se MS
• Nerozhodovat, mezi alternativami, protože žádné na stole nebyly (krizový scénář nebyl dostatečně definován) a aktuální situace (nemocnost kádru a realizačního týmu) nedovolila odcestovat, a tudíž jediná konsekvence byla naše neúčast.

Pokud budeme vycházet z toho, že krizový scénář existoval a Exekutiva ČSH se přesto na základě jednoznačného doporučení realizačního týmu (trenéři, manažer reprezentace, člen Exekutivy zodpovědný za tuto oblast) rozhodla nezúčastnit MS, pak by bylo vhodné tento scénář detailně představit….

• Jakou měl krizový scénář formální podobu, byla to například organizační směrnice ČSH?
• Jak obsahově řešil činnost reprezentačního úseku?
• Kdy byl připraven a uveden v platnost?
• Jak byly definovány informační toky, kompetence a lhůty?

 Kromě samotného zveřejnění tohoto scénáře je nutné hnutí detailně vysvětlit, jak přesně souvisí jednotlivé argumenty a důvody, které byly prezentovány v médiích jako klíčové důvody s tím, že vedly k rozhodnutí o naší neúčasti na MS.

 Nejčastěji zmiňovány byly následující důvody:

1. Zdraví hráčů
2. Nemožnost zajistit dostatek hráčů a trenérů pro účast na MS
3. Reputační riziko (Sportovní hlediska a zachování dobrého obrazu české házené)

V izolované podobě bez hlubšího kontextu se tyto důvody mohou zdát jak logické, tak nezpochybnitelné, ale v případě tak zásadního rozhodnutí je nezbytné je do kontextu zasadit. Právě tady bude pro jednotlivé aktéry prostor pro detailní vysvětlení, bez něhož budou členové ČSH tak zásadní rozhodnutí chápat jen obtížně.

Důvodem, proč je pro mnoha členům ČSH obtížné pochopit rozhodnutí Exekutivy ČSH a reprezentačního týmu je skutečnost, že vnímají velmi konkrétně jak se dopady tohoto rozhodnutí promítnou do jejich každodenního házenkářského života, nebo do oblasti PR a Marketingu či osobní motivace dětí a mládeže zůstat u našeho sportu a ověřit si v praxi, že umíme jako komunita vždy najít řešení a nic nevzdáme v duchu původní Coubertinovské sportovní tradice.

 Mnoho členů ČSH má také jasné představy, jak měly být nastaveny procesy a komunikace, aby k situaci, kdy už Exekutiva ČSH neviděla jiné východisko, než naši neúčast vůbec nedošlo.  A i to je důvod, proč by diskuse na toto téma měla být v zájmu české házené detailní a měly by z ní vzejít jasné závěry.

 Ještě dovětek…

Včera 12.1. ve 12.52 byl publikován na německém serveru „sportschau.de“ článek, kde se hovoří o tom, že je připraven český „náhradní“ tým, který do dějiště MS odcestuje i přes potíže způsobené nemocí COVID 19 a neuvažujeme o tom, že by se naše účast odřekla.

Ve stejném čase nejsou čeští členové ČSH informování vůbec, aby se následně o několik hodin později dozvěděli, že Exekutiva naši účast na MS odřekla.

Kladu si v tomto kontextu otázky jako například proč je německý fanoušek házené informován, zatímco český člen ČSH ve stejném okamžiku nikoliv, nebo co se událo tak nepředvídatelného, že se rozhodnutí v průběhu 2 hodin změnilo o 180°.

 Ještě poslední postřeh týkající se případné argumentace, že nejsme jediní, kdo účast na MS odřekl, protože tu máme tým USA. Kdo si uvědomuje organizační možnosti a postavení házené v této velké zemi, tak si zároveň musí připustit, že toto pro nás nemůže představovat benchmark. Porovnávejme se raději s Německem. Jeho člen představenstva Alex Kromer se vyjádřil, v tom smyslu, že německý tým nic nepodcenil a měly nastaveny procesy tak, aby izolace ochránila jednotlivé hráče i realizační tým, což se jim podařilo. Domnívá se, že u týmů, kde se toto nepodařilo těsně před MS realizovat a nemoc propukla ve větším rozsahu se asi „něco pokazilo“. Jeho názor sdílím.

 Naším úkolem bude zjistit, zda se něco „pokazilo“, či nikoliv, abychom se mohli do budoucna poučit.

V tomto duchu, jsme se po dohodě s dalším kandidátem na prezidenta ČSH Janem Schneiderem dohodli na tom, že definujeme společně se zástupci z hnutí okruh otázek, které by měli pomoci dát hnutí detailní odpovědi, abychom komunikaci usnadnili a urychlili.

V rámci krátké diskuse jsme řešili i to, zda nabídnout v rámci této aktivity zapojení i dalšímu z kandidátů na roli prezidenta ČSH, tedy Iloně Hapkové, ale vzhledem k jejímu ještě stále aktuálnímu působení v roli člena Exekutivy ČSH jsme se rozhodli nevystavovat ji možnému dilematu, zda se do této aktivity zapojit.